Bobrům se na Rokycansku daří

zo-csop-rokycany-030.JPG

Bobr evropský je druhým největším hlodavcem na světě a v současné době se s jeho výskytem můžeme setkat i na Rokycansku. Zde obsazuje male či větší vodní plochy obrostlé vegetací.

Reklama, která pomáhá

Vyznačuje se až metrovou délkou, nezaměnitelným plochým ocasem a zhruba 30 kilogramovou hmotností. Tělo je porostlé hustou černohnědou srstí, kterou impregnuje výměšky zvláštní žlázy. Díky tomu, plovacím blanám na zadních končetinách a uzavíratelným nozdrám je dokonale přizpůsoben životu ve vodě. Uzavřít může také tlamu hned za řezáky, což umožňuje využití zubů jako nástrojů k hlodání i ve vodě. Oči jsou před vodou chráněny mžurkou, přičemž pod vodou vydrží až dvacet minut.

Bobr se živí především lýkem a větvičkami měkkých dřevin (vrba, topol, olše), nepohrdne však i jinými dřevinami (jasan, javor, dub) či bylinami. Stromy kácí co nejblíže vody, výjimkou však nejsou ani vzdálenosti delší. Svůj jídelníček si obohacuje kukuřičnými klasy nebo plody ovocných stromů, jsou-li nablízku. Vhodné podmínky k rozmnožování mu umožňují obsazovat stále nová teritoria. Zhruba po 107 denní březosti se samici v květnu až červnu rodí 2 až 5 mláďat, která dva roky zůstávají ve dvougenerační mateřské kolonii. Ve třetím roce života zakládají novou kolonii. Aktivita bobrů je celoroční, tedy bez zimního spánku a spíše noční, což ztěžuje jejich pozorování. Na jejich přítomnost nás spíše upozorní pobytová znamení – ohlodané stromy, stopy či bobří hrady – kupovité stavby z větví. Nejvyšší zjištěný věk u bobra byl 35 let.

Bobr evropský se do Čech opět začíná vracet v 80. letech minulého století. Po jeho přechodném vyhubení na přelomu 18. a 19. století se vrací hned z několika směrů – od severu z Polska, od jihu z Rakouska a od západu z Bavorska. Objevuje se na Kateřinském potoku, Mži, Úslavě a Křemelné. Po potocích Tachovska, Domažlicka i Klatovska se postupně rozšiřuje dále do vnitrozemí Plzeňského kraje. Dnes zde žije  několik stovek těchto zajímavých tvorů s noční aktivitou. Vzhledem k tomu, že jsou to silná zvířata nemající žádné přirozené nepřátele, jejich stavy stoupají. A to nejen na Rokycansku, kde zatím nepůsobí žádné významné problémy.

 

Autor: Pavel Moulis, předseda ZO ČSOP Rokycany

Reklama, která pomáhá