Cena štěstí? 60 tisíc měsíčně

penize.jpg

Zdroj: sxc.hu

Kdo by si nepřál být šťastný? Otázkou, jak toho dosáhnout, se tisíce let zabývají velká světová náboženství. Ale pozadu už nezůstává ani věda. Ačkoliv definovat štěstí je složitější, než by se mohlo zdát, věnuje se mu už řada studií a výzkumů. Většinou hledají spojitost mezi štěstím a materiálním zabezpečením. Nejnovější odpověď zní, že štěstí si koupit můžete. Ale jen do určité míry.

Reklama, která pomáhá

Film Juraje Jakubiska Lepší být bohatý a zdravý a chudý a nemocný dává svým názvem zdánlivě jednoznačnou odpověď, jak dosáhnout štěstí. Není to však až tak jednoduché, jak ukazuje jeden z největších průzkumů štěstí, který se zaměřil na srovnání mezi jednotlivými zeměmi světa. Gallupův institut v roce 2010 zveřejnil výsledky výzkumu ve 155 zemích. Nejlépe na tom byly samozřejmě státy, které jsou relativně bohaté, mírumilovné a ve kterých mají občané nejlepší přístup ke zdravotní péči, vzdělání a kde mají nejvíc času na rodinu. V čele žebříčku se umístilo Dánsko, Finsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada. Dobře si ale vedly i latinoamerické státy jako je Mexiko, Venezuela, Kostarika, Panama či Brazílie. Česká republika se umístila na čtyřicátém místě, mimochodem o příčku za Guatemalou. Své hraje i bezstarostný přístup k životu, časté oslavy a silné rodinné vazby. Latinoameričané totiž výrazně předběhli i sice bohaté, ale notoricky nespokojené Japonce.

Na konci žebříčku skončily chudé asijské a africké státy, rozvrácené válkami, korupcí a nedostatkem potravin.

Další výzkum už se zaměřil na jedince. V roce 2008 zjišťovali experti z Pensylvánské univerzity, jak souvisí výška příjmu s pocitem štěstí. A dali si záležet, zajímaly je názory 450 tisíc američanů. Samozřejmě zjistili, že chudí lidé, kteří mají problémy obstarat si základní životní potřeby, šťastní nejsou. S výškou příjmu pocit štěstí narůstal, překvapivě se však zastavil na částce 75 tisíc dolarů ročně. To je přibližně dvojnásobek průměrného příjmu v USA. Dál už pocit štěstí nerostl. A ani pod touto hranicí nebyl nárůst dramatický. Když se ptali lidí s příjmem 25 tisíc dolarů ročně, zda by byli dvakrát tak šťastnější, kdyby vydělávali dvojnásobek, všichni souhlasili. Průzkum však ukázal, že rozdíl v pocitu štěstí mezi těmito dvěma příjmovými skupinami činil pouhých deset procent.

Když americký výzkum přepočítáme na českou průměrnou mzdu, tak nejvíc duševního blaha přinášejí peníze lidem, kteří vydělávají kolem šedesáti tisíc měsíčně.

Studie ukazují, že pokud lidé s přehledem pokryjí všechny svoje základní potřeby, zlepšuje jim náladu už jen investování do zážitků a do blízkých. Přínosem jsou pro ně například rodinné dovolené, vzdělávací kurzy a psychoterapie. Naopak utrácení peněz za různé věci a nemovitosti k většímu štěstí nevede. Jakmile je člověk jednou má, chce zase něco dalšího a je pořád stejně nespokojený.

Zajímavé poznatky zjistili američtí univerzitní pracovníci, kteří se zaměřili na pocity štěstí u výherců v loterii. Po počáteční euforii se duševní rozpoložení těchto šťastlivců vrátilo k normálu. A bylo dokonce o něco horší než u lidí, kteří se sázení nevěnují a nemají tak na výhru šanci. Vysvětlení? K sázení většinou lidi motivuje nespokojenost s aktuálním stavem. A nespokojenci zůstanou nespokojení, i když vyhrají.

Autor: red

Reklama, která pomáhá