Hygienička: Klíšťata míří z přírody do měst

vaverkova.jpg

Foto: Nela André

Jsou sice malá a slepá, ale člověku mohou řádně zkomplikovat život. Řeč je o klíšťatech, kvůli kterým ročně onemocní encefalitidou nebo boreliózou tisíce lidí. Jak se proti klíšťatům účinně bránit? A jak se vybavit, než vyrazíte do lesa? Na jihu Moravy lidem rady rozdává už více než deset let epidemioložka z krajské hygienické stanice Renata Vaverková.

Reklama, která pomáhá

Konečně si po dlouhé zimě venku užíváme teplo. Jsou už klíšťata aktivní?
Ano, asi posledních čtrnáct dní. Obvykle platí, že pokud teplota v noci neklesne pod sedm stupňů Celsia, začínají se klíšťata probouzet. Zdržují se v křovinatých porostech nebo vysoké trávě, kde je vlhko, kde teče potůček, nebo řeka. Právě těmto lokalitám, takzvaným přírodním ohniskům nákazy, bychom se měli vyhýbat.

V čem jsou pro nás klíšťata tolik nebezpečná?
Nosí v sobě typy bakterií i viry, které problematické nejsou. Dva typy onemocnění nám ale škodí velmi. Je to klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Klíšťata, ať už nakažená nebo ne, v přírodě cirkulují a živí se krví savců – hrabošů, hryzců, ale i jelenů. Člověk je v podstatě dalším slepým článkem. Kromě těchto lesních savců může klíště napadat i ptáky. Ti jsou pravděpodobně klíčovými zvířaty, která mohou za rozšíření encefalitidy do různých koutů České republiky i Evropy. Dalšími napadenými jsou volně se pasoucí hospodářská zvířata. Především u nakažených koz, ovcí a krav může dojít k přenosu nemoci na člověka přes tepelně nezpracované mléko. Na zvířeti nepoznáme, že má encefalitidu, takže nelze říct, které mléko je rizikové.

Může nějakým způsobem ovlivnit množství klíšťat zima?
Zima jejich množství bohužel neovlivní, protože jsou původně z oblasti Sibiře, kde jsou mnohem drsnější podmínky. Co je ale ovlivňuje, je předcházející rok. To, jaká byla úroda, jak se v důsledku toho přemnožili hlodavci. Čím je jich více, tím lépe se klíšťatům daří. Důležité je i počasí. Když je vlhko, jsou aktivní. Problém je ten, že se nám klíšťata v posledních letech stěhují i do měst, na zahrádky a do parků, kde dříve nebývala.

Jak si máme dávat v přírodě pozor?
Klíšťata se pohybují ve výšce do šedesáti centimetrů od země, tedy v křovinách a vysoké trávě. Nemohou na vás spadnout ze stromu a nenajdete je ani v ryze jehličnatých lesích. Největší riziko je tedy ve chvíli, kdy jedete na kole a pak s úlevou někde sednete do trávy. Nejvíce ohrožení jsou proto houbaři, rybáři a samozřejmě také děti.

Pokud po návratu z přírody klíště objevíme, je důležité odstranit ho co nejdříve?
Je to samozřejmě nejlepší, i když co se týče encefalitidy, tam je to jedno, Přenáší se slinnými žlázami a šíří se okamžitě. U boreliózy ale můžeme nakažení předejít včasným vytáhnutím klíštěte.  Vždycky přitom říkám, že je úplně jedno, jak to kdo dělá. Jestli používáte masti, máslo, jestli klíště kroutíte, taháte, nebo točíte dokola. Slyšela jsem dokonce o rodině, kde klíště odstraňují drsnou části houbičky na nádobí. Důležité je ale použít desinfekci. A to jak před vytahováním, tak po něm. Klíště je v kůži přisáto aparátem, který připomíná hmoždinku. Pokud zakápnete přisáté klíště desinfekcí, tlak v „hmoždince“ se povolí a bude se lépe vytahovat. Pak už jen sledujeme, jak se ranka mění a reaguje.

Jak se projevuje borelióza?
Červený flek zůstává v místě přisátí vždycky. To není ještě žádná choroba. Pokud se ale objeví větší skvrna po týdnu od doby, co jsme klíště měli, je na místě zpozornět. Může se objevit bolest kloubů, mravenčení, únava. Vyšetření na boreliózu vám ale neudělají hned, obvykle až po třech týdnech. Je to proto, že testy nezjišťují přímo přítomnost bakterie borelie, ale protilátky, které si tělo tvoří. Pokud člověk onemocní, dostane antibiotika a je velká šance, že se úplně uzdraví. Jediným problémem je, že nám obvykle zůstávají příznaky, které se projevily, když jsme boreliózu začali léčit. Když se tedy začne léčit člověk, který měl únavový syndrom, reálně hrozí, že jím bude trpět do konce života, přestože boreliózu úplně vyléčil.

Encefalitida je ale mnohem těží onemocnění.
Přesně tak. Encefalitida je virové onemocnění, které napadá nervový systém. Nemá ani výrazné příznaky. Až čtrnáct dní po přisátí se může objevit teplota, únava, pocit, že na vás něco leze, což po čtyřech dnech odezní. To je první fáze. Pak nastává klidové období, ve kterém se ale hraje o to, co bude dál. Pokud v dalších několika dnech zatěžujete organismus, jste nemocní, zkrátka oslabujete imunitní systém, může vypuknout fáze druhá, mnohem horší. U poloviny případů jsou pak doživotní následky.

Dá se říct, kdo je náchylnější k tomu, aby se do této fáze dostal?
Riziko v tomto případě stoupá s věkem. Čím je člověk starší, tím jsou následky obvykle horší. Může dojít k ochrnutí a někdy nemocný na encefalitidu dokonce i zemře.

Jak se dá proti encefalitidě nejlépe chránit?
Nejúčinnější je očkování, které opravdu chrání spolehlivě. Je zvláštní, že očkování tady máme dvacet let, ale pořád je proočkovaných jen asi 10 – 15% populace. Přitom od roku 1971, kdy jsme poprvé nemocného zaevidovali, neustále počet nakažených roste. Starší lidé by se měli nechat naočkovat bez jakéhokoliv otálení, protože jsou riziková skupina. U dětí má onemocnění většinou hladší průběh.

Když už jednou encefalitidu dostanu, můžu onemocnět vícekrát?
Ne. Pokud jsme nemoc prodělali například jako děti a projevila se jen v první fázi, tedy zvýšenou teplotou a únavou, už ji nikdy dostat nemůžeme.

Lze nějak zjistit, jestli jsme nemoc prodělali?
Dá se to zjistit odběrem krve. Vyšetření na protilátky vám udělá za malý poplatek praktický lékař.

V létě každý rád tráví volno v přírodě. Jak se vybavit, abychom na sebe klíšťata vůbec nenachytali?
Klíště je slepé. Je mu úplně jedno, jestli vleze na jelena nebo tady na Františka Vopršálka. Pokud se chceme trochu bránit, můžeme vyzkoušet vitamin B, jeho pach nemají klíšťata ráda. A pak doporučuji používat repelenty. Jak jsem vypozorovala, někteří lidé klíště za celý svůj život neměli. Z toho důvodu bych řekla, že lidský pach je velmi specifický a někdo z nás klíšťata zkrátka více přitahuje. A co si vzít na sebe, až půjdete do lesa? Něco hladkého. Klíště totiž rádo ulpívá na chlupatějších materiálech.

Autor: Nela André

Reklama, která pomáhá