Myslivci společně s ochránci přírody pomáhají koroptvím

Koroptve.jpg

A je tady zase. Kdo? No přece zima, byť to zatím na většině našeho území nevypadá. O sněhové pokrývce ani nemluvě. Přesto členové Myslivecké společnosti Honebního společenstva Litohlavy – Klabava ve spolupráci s rokycanskými ochránci přírody každoročně před jejím příchodem instalují koroptví boudy. Toto myslivecké zařízení určené k přikrmování koroptví je stavba z trámků či kůlů ve tvaru jehlanu zakryté klestím. To musí sahat až na zem, aby chránilo koroptve, ale i drobné zpěvné ptactvo před nepřízní počasí či predátory.

Reklama, která pomáhá

Do koroptvích bud se dává obiloviny a písek pro lepší trávení opeřenců. I když jsou koroptví boudy určené především zbytkovým populacím těchto slepiček našich polí, velice rádi pohostinnosti využívá i drobné zpěvné ptactvo žijící v okolí. Myslivci tak tímto svým počinem, na který lze získat i finanční příspěvek příslušného krajského úřadu, pomáhají přežít nevlídné dny i opeřencům, kteří nejsou lovnou zvěří. Stejně tak i dnes již není koroptev polní lovnou zvěří. Myslivci tak dokazují, že jsou skutečnými ochránci přírody a lov je jen pomyslnou třešničkou na dortu v širokém spektru mysliveckých aktivit. Smyslem rozmísťování koroptvích bud je podpora tohoto krásného opeřence, který byl v dřívějších dobách naší nejdůležitější lovnou zvěří.

Koroptev polní je zavalitý polní kur s krátkým ocasem a zakulacenými křídly. Samec má na hrudi hnědou skvrnu ve tvaru podkovy, jinak je šedohnědý s rezavě zbarveným obličejem. Samice a mladí jedinci jsou hnědí bez skvrny na hrudi. Létá nízko nad zemí, přičemž křídla vydávají cvrčivý zvuk. Rychlé údery křídel prokládá klouzavými úseky. V letu se jeví spodní strana těla světlá.

Koroptev se ostrůvkovitě vyskytuje na celém našem území, kde si za svá stanoviště vybírá kulturní oblasti nížin a středních poloh s poli i loukami. Jejich populace je však malé a často se vyskytují spíše na okrajích měst s rumištními plochami a pestrou vegetací. Hnízdí jednou ročně a to v květnu či červnu. Hnízdo je umístěno ve vegetaci na zemi. Hnízdní kotlinka je vystlána stébly trávy, do které samice snáší 10 až 20 jednobarevně šedozelených vajec, na kterých sedí sama po dobu asi 24 až 25 dnů. Nekrmivá mláďata po vylíhnutí vodí oba rodiče a zůstávají v hejnku přes zimu.
Živí se semeny a zelenými části rostlin, v létě pak hmyzem. Je to pták stálý.

Udržení koroptví v české krajině, respektive kolem Litohlav na Rokycansku, tedy za trochu námahy navíc určitě stojí. V honitbě okolo Litohlav a Klabavy je nainstalováno deset koroptvích bud, které jsou pravidelně doplňovány vhodným krmivem. Při poslední kontrole byly pozorovány tři páry koroptví s mláďaty. Doufejme tedy, že i na jaře budeme svědky koroptvích námluv, byť to koroptve nemají vůbec jednoduché. Velkoplošné hospodaření, hustá silniční síť, predátoři, nedostatek vhodných míst – to všechno jsou limitující faktory, které populace koroptví ohrožují a nejen jich. Totéž se týká i ostatních druhů drobné zvěře, tedy bažantů či zajíců.   

A právě toto si uvědomují myslivci i ochránci přírody na Rokycansku, kteří spolu již několik let úzce spolupracují. A nejde zdaleka jen o koroptve. Společně organizují myslivecké burzy / 10. března /, zvelebují krajinu výsadbou stromků a keřů na vhodných místech / 24. března / či uklízejí nepořádek v přírodě / 21. dubna /. Bližší informace o těchto akcích naleznete na www.csop.erc.cz .   

Až se tedy v jarním období vydáte do přírody a uvidíme koroptev, bažanta či zajíce, uvědomte si, že to není samozřejmost. Rozšiřující se civilizace ubírá těmto, ale i ostatním druhům životní prostor nutný nejen k rozmnožování, ale i samotnému přežití. Buďte tedy k těmto tvorům ohleduplní a snažme se jim společnými silami pomoci. Zcela jistě si to zaslouží.

 

Pavel MOULIS, předseda ZO ČSOP Rokycany

Autor: Pavel MOULIS

Reklama, která pomáhá