Mohlo by Vás zajímat

Reklama

Nejbohatší zdroj vitamínu C – Šípek obecný

sipkova ruze.jpg

Zdroj: (sxc.hu)

Šípek obecný nebo šípková růže je trnitý bohatě větvený keř, dorůstající výšky až 3 metry. Má prutovité dlouhé větve s ostrými hákovitě zahnutými ostny.

Reklama

Patří do čeledi růžovitých, což patřičně dokládají jejich pichlavé, svědění vyvolávající štětiny přidržující nažky, které jsou uvnitř. Kvete na začátku léta, v červnu a červenci, šípky se pak dostaví na podzim, obvykle během září.  Květy jsou růžové až bílé barvy, mají baňkovitou číšku s pěti kališními ušty.

Plody jsou šípky, které mají vejčitý tvar a po dozrání jsou červené. Mají vysokou hodnotu vitamínu C a A, obsahují i vitamíny K, PP, B1 a B2. Šípek má rád slunné suché stráně, meze, zarůstající pastviny, okraje lesů. Na horách se s ním setkáme zřídka.

V období od září do října za suchého a slunného počasí, kdy je obsah vitamínu C nejvyšší, sbíráme šípky nepřezrálé a tvrdé s červeno-oranžovou barvou bez stopek. U přezrálých šípků klesá hodnota vitamínu C. Šípky sušíme umělým teplem, maximálně do 60 stupňů, pokud je sušíme pomalu, sesycháním ztrácejí vitamín C a pokud je sušíme vyšší teplotou, zhnědnou a připálí se. Skladujeme je maximálně 1 rok.

Šípky bývaly a jsou nedílnou součástí lidového léčitelství. Dnes se využívají k vnitřnímu použití. Vitamín C působí proti krvácení z dásní a dalším krvácivým stavům. S jeho pomocí se posiluje imunita a přirozená odolnost organismu proti infekcím. Jsou účinné při zánětech horních cest dýchacích, při zánětech dolních močových cest, jelikož působí močopudně a pro obsah pektinů jsou dobré proti zácpě, při chřipce a nachlazení, při nemocech cév, paradontóze a k celkovému posílení organismu. Snižují také lámavost kapilár a normalizují srážlivost krve.

Z dužiny plodu této rostliny si připravíte oblíbený čaj, který je v zimním období cenným zdrojem vitamínu C.

Šípkový čaj

  • připravíme jej z 10g rozdrcených šípků a 1 hodinu necháme vyluhovat v 0,5 litru studené vody. Pak přivedeme šípky ve vodě k varu a necháme je luhovat další čtvrthodinu. Před pitím scedíme. Je také možné nechat šípky luhovat přes noc ve studené vodě a před pitím ohřát na teplotu přibližně 80 stupňů. V žádném případě bychom šípky neměli dlouho vařit, protože pak dochází ke ztrátám vitaminu C.

Pokud použijeme šípky půlené a zbavené semen, příprava čaje je následující: 1 čajovou lžičku  zalijeme 1,5 dcl vroucí vody, po 5 – 8 minutách  scedíme.

Můžeme si také připravit šípkový prášek.

  • sušené šípky rozdrtíme, odstraníme jadérka i chloupky a necháme jen kousky dužiny. Ty roztlučeme na prášek. Ten užíváme v zimním období, dvakrát denně lžičku v trošce vody jako zdroj vitaminu C a minerálních látek.

Vynikající je i šípková marmeláda

  • budete na ni potřebovat cukr a šípky. Celé šípky, omyjeme a zbavíme je bubáků, stopek a rozpůlíme je na půl. Dáme do hrnce, zalijeme vodou a vaříme 15 – 30 minut. Měly by nám změknout. Potom je pomeleme, můžeme i s vodou. Hmotu co nejpečlivěji propasírujeme. Nasypeme cukr, záleží na Vaší chuti. Stačí poměr asi 1:4 (čtvrtina objemu cukru na objem šípků). Uvedeme do varu, stále mícháme a necháme cukr rozpustit.
  • Ochutnáme a případně podle gusta ještě dosladíme. Odstavíme od ohně a uděláme test, jestli dobře tuhne. Pokud teče, za stálého míchání vyvaříme ještě trochu tekutiny. Nyní již jen horkou marmeládu nalijeme do sterilně čistých sklenic a zavaříme.

Z plodů můžeme vyrobit také víno nebo sirup. Ze šípků se také připravuje výborná omáčka, která se podává například ke kančímu.

Šípky vypadají krásně sami o sobě i ve váze. Do vázy postavte natrhané větvičky šípků a kolem dokola obsypte nasbíranými plody. Aranžmá je hotovo, je jednoduché a přitom vypadá krásně a s dobrým čajem nám navodí tu správnou podzimní atmosféru.

Autor: (Víky)

Reklama

 
 

Mohlo by vás zajímat


Rakytník řešetlákový – rostlina budoucnosti

Datum: 17.03.2014
Rakytník řešetlákový je opadavý, trnitý až 6 m vysoký řídký keř či keřovitý strom. Původně pochází z Ruska. Dnes je již rozšířen po celé Evropě a Asii. Listy jsou úzké a opadavé,...
více...

Měsíček lékařský, lék na kůži i bolavý žaludek

Datum: 10.03.2014
Měsíček lékařsky pochází z jihu Evropy. Rostlinka je dvouletá a dorůstá do výšky 50 - 80 cm. Kvete oranžově nebo žlutě. Jsou-li květy měsíčku ráno po sedmé hodině zavřené, bude ten den...
více...

Lichořeřišnice, silné přírodní antibiotikum

Datum: 03.03.2014
Lichořeřišnice je jednoletá bylinka s plazivou až tři metry dlouhou lodyhou. Původně pochází z Jižní Ameriky.  Má zářivě žlutooranžové, někdy i červené květy. Kvete od začátku léta až...
více...