Nemáte vlastní zahradu? Pojďte sdílet společnou!

DSCF9368.JPG

Zdroj: (Kateřiny Piechowiz)

Ondřej Vavříček z Havířova přišel s unikátní myšlenkou. Zřídit ve svém městě velkou takzvanou sídlištní zahradu, kde budou moci lidé ze sídliště pěstovat kytky a zeleninu. A také kompostovat odpad. Zahradníky se tak mohou stát i ti, co nevlastní pozemek. Svůj záhon si mohou pronajmout za symbolické peníze.

Reklama, která pomáhá

Vystudovaný biolog nejprve pěstoval doma a na balkóně různou zeleninu s tím, že mu chutnala lépe než ta z obchodu. „Rajče, které si doma sami vypěstujete, je vždy lepší než to bledé, kupované,“ tvrdí Ondřej Vavříček. Vlastní produkty ale nejsou jediný důvod, proč se pustil do realizace sídlištní zahrady. Vavříček je totiž ekolog a na zahradě může krásně využívat zbytky, které jeho domácnost vyprodukuje. „Zjistil jsem, že až čtyřicet procent odpadu se dá kompostovat. Kompostování je ekologicky nejpřijatelnější způsob likvidace odpadu. Přirozeně se rozloží a následně se může použít jako hnojivo. Kompostovat se dá doma nebo na balkóně. To už dneska dělá hodně lidí, co myslí na ochranu přírody,“ říká.

Inspirací byly Vavříčkovi podobné projekty z celého světa a také první české komunitní zahrady jako je například v Praze Kokoza a Prazelenina. „Jen během tohoto roku jich vzniklo nebo vzniká po celé republice okolo deseti. Je to důkaz, že takové věci lidé chtějí,“ myslí si.

Vavříček začal hledat pozemek. Na magistrátu uspěl napoprvé. „Náhodou byla volná zahrádka k pronájmu a já neváhal ani minutu. Od žádosti k předání klíčů uplynuly asi čtyři měsíce a v březnu tohoto roku jsme začali připravovat záhony“ vypráví Vavříček. Sídlištní zahradníci mohou sdílet zatím celkem devadesát metrů záhonů, zahradní chatku, několik ovocných stromů a keřů a nový kompostér z použitých europalet. Ten, kdo by se chtěl zapojit, musí splňovat minimálně jednu podmínku ze dvou: třídit bioodpad z domácnosti nebo mít zájem o pěstování vlastní zeleniny či bylinek.

V létě  už byla zahrada obsazená. Každá rodina získala devět metrů čtverečních do nájmu za symbolických 360 korun na rok.

Vavříček chce, aby se na zahradu dostali především lidé z paneláků, kteří jsou zavření v „betonové džungli“. „Naše děti se tak mohou dovědět, jakou práci to dá, než něco vypěstujeme a vidět, že mrkev neroste na stromě nebo na policích hypermarketů,“ říká. A dodává, že každé město se může změnit v jednu velkou sídlištní zahradu, když k tomu lidé budou mít vůli.

 

 

Autor: (Kateřiny Piechowiz)

Reklama, která pomáhá